Letec

18. července 2015 v 12:49

Život je let. Let který má sice jasný cíl, ale nikdo neví, jestli nás poryv větru neodnese jinam. Cíle letu se často mění. Občas letíme s hejnem. Někdy zase sami, jako opuštěné vlaštovky. Celý život zůstáváme ve vzduchu. Někdy se přiblížíme horizontu, jindy se držíme těsně nad zemí, ale přistáváme, až když nám dojde palivo. Nepřistáváme u cíle, protože naše cíle se mění a když dosáhneme jednoho, myslíme na nový. Na další směr letu.

Já létám asi jako malý ptáček, kterého poprvé vyhodí s hnízda, aby se naučil létat. Snažím se pochopit, jak máchat křídly, abych se nerozplácnul o zem. Sice už mám sny a svůj cíl letu, ale ještě ani nedokážu rozhýbat křídla, nebo správně nastartovat motor. Děsí mě, že se možná nikdy nenaučím správně létat. Pochopit tu logiku a funkci. Hlavu nosím v oblacích, ale nohy tahám těžce po zemi. A život mezitím plyne jako cesta vlakem. Míjím stanice, některé voní sladkým pečivem a vychlazeným pivem. Jiné opojnou vůní marihuany a další smrdí špinavým uhlím a potem. Přemýšlím, jestli jsem už neměl vystupovat, jestli to nebyla ta správná chvíle, ten správný cíl. Jenže jak přemýšlím, kde vystoupit, dojedu až na konečnou. A zjistím, že jsem moc řešil kde vystoupit, moc jsem sledoval jak cesta plyne, že jsem zapomněl že bych si měl svou cestu vychutnat, ne ji jenom sledovat jako zmatený turista.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama